|
|
Železná ruka v sametové rukavici
Briestenská, Monika ; Hýlová, Adéla (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Anotácia Čo je to väzenie? Aký je jeho význam či úloha? Čo väzenie znamená v kontexte architektúry? Ako sa väzenia vyvíjali a ako tieto zmeny súviseli s vývojom spoločnosti? A mali by väzenia vôbec existovať ? Väzenie je veľmi kontroverzná téma, no napriek tomu sa dotýka životov mnohých ľudí. Bývalý trestanci čelia odsudzovaniu a sociálnym bariéram a často dochádza k recidíve, čomu by sme sa mali snažiť zabrániť. Práca rozoberá vzťah architektúry k náprave a reintegrácií odsúdených. Architektúra väzenia by mala reagovať na tendencie, ktoré sa ukázali ako účinné, nasledovať ich a spolu s nimi tvoriť čo najefektívnejšie nápravné zariadenie. Je vidieť, že kurz, ktorým sa navrhovanie väzníc uberá, smeruje k otvorenejším, menším a prívetivéjším priestorom. Nápravné programy v otvorených väzeniach pracujú s odsúdenými na báze kontaktu s vonkajším svetom, reintegráciou, pomocou pracovných, rekvalifikačných a vzdelávacích programov, kde má architektúra závažný vplyv, pretože maximalizuje šancu odsúdených na nápravu a odtláča sa do ich života. Počas práce na tomto projekte vznikol návrh otvoreného väzenia v Olomouci, ktorý dbá na etapy nápravy odsúdených a zrkadlí rutiny každodenného života na slobode. Pomocou pohybu rozbíja monotónnosť opakujúcich sa dní väzňov.
|
|
|
DDR and child soldiers
Ardigò, Caterina ; Garb, Maja (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Předmětem této magisterské práce je zkoumání role odzbrojení, demobilizace a reintegrace bývalých dětských vojáků v konfliktu v Sierra Leone. Přestože byl proveden rozsáhlý výzkum v bezprostřední návaznosti na konflikt, tedy v bezprostředně následujících letech, jen málo výzkumníků se zaměřilo na dlouhodobé účinky a efektivitu realizace těchto programů. První kapitola zkoumá koncept budování míru, počínaje jeho prvními definicemi až po nejnovější vývoj, hlavní aktéry a praktiky s ním spojené. Přehled literatury týkající se různých otázek vyplývajících ze zkušeností s dětskými vojáky se nachází ve druhé kapitole práce. V kapitole 3 je nastíněna metodologie, kterou jsme použili ke zkoumání naší výzkumné otázky, zatímco kapitola 4 ilustruje provedenou analýzu. Zjištěné poznatky vedly k závěru, že programy DDR jsou z krátkodobého hlediska účinné, ale tuto představu nelze přenést do dlouhodobého horizontu. Programy by tedy měly zahrnovat dlouhodobou strategii zaměřenou více na psychologickou sféru bývalých bojovník. Klíčová slova Budování míru, Rekonstrukce po skončení konfliktu, DDR, dětští vojáci, Sierra Leone, reintegrace Název práce DDR a dětští vojáci: Reintegrace dětských vojáků v konfliktu v Sieře Leonii
|
|
| |
|
|
Specifika sociální práce ve vězeňství
LAURENČÍKOVÁ, Štěpánka
Česká republika se potýká s vyšším procentem recidivy, než by bylo žádoucí. Počet odsouzených sice ve věznicích klesá, avšak i počet pracovníků. Sociální práce hraje zásadní roli v podpoře odsouzených ve směru k resocializaci a reintegraci. Diplomová práce na téma "Specifika sociální práce ve vězeňství" se zaměřuje na současný stav v kontextu počtu odsouzených a nastavení trestní politiky státu. Dále diplomová práce rozebírá faktory, které mohou ovlivnit delikventní a kriminální chování. Prevence kriminality je součástí teoretické části s ohledem na nutnost prevence recidivy. Poslední část se zaměřuje na roli sociální práce ve vězeňství, penitenciární a postpenitenciární péči a využívání programů zacházení. V rámci praktické části této práce byly zvoleny dva cíle a to zjistit, jak je realizována sociální práce ve věznicích z pohledu sociálních pracovníků a dále ve vybraných věznicích zjistit, jaké postupy, metody a techniky využívá sociální pracovník v rámci programů zacházení se svěřenými osobami. Výzkum byl realizován prostřednictvím kvalitativní výzkumné strategie, kde pomocí otevřeného kódování vznikly kódy, které byly dále zpracovány v softwarovém programu ATLAS.ti. Tento program byl taktéž využit pro schématické znázornění výsledků. Provedené rozhovory byly analyzovány a interpretací získaných dat bylo zjištěno, jaké jsou specifika poskytování podpory od sociálních pracovníků ve vztahu k vězňům a dále jaké přístupy, metody a techniky sociální pracovníci využívají prostřednictvím individuálně stanovených programů zacházení. Výsledky také poukazují na výzvy, limity a bariéry, které souvisejí s poskytováním efektivních intervencí. Přínosem této práce je hlubší vhled do sociální práce ve vězeňství ze strany sociální pracovníků a taktéž seznámení s výzvami, limity a bariérami, které mohou narušovat poskytování efektivní intervence.
|
|
|
Reintegrace bývalých uživatelů návykových látek do společnosti
ZEMANOVÁ, Karolína
Tato práce se zaobírá zkušenostmi bývalých uživatelů návykových látek s reintegrací do společnosti po jejich odchodu z terapeutické komunity či psychiatrické nemocnice. Cílem práce bylo zjistit uplatnění bývalých uživatelů návykových látek po odchodu z léčebny v osobním životě. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá vytyčováním nejdůležitějších pojmů, které mají bakalářské práce. Zpočátku jsou popsány jednotlivé návykové látky, závislé na nich a možnosti léčby závislosti na návykových látkách. Další část je věnována reintegraci a jejím základním pojmům. Poslední část teoretické části se musí řídit následnou péčí. Praktická část se věnuje vlastnímu výzkumu, který byl zvolen dvěma výzkumnými otázkami týkajícími se způsobu začlenění bývalých uživatelů návykových látek do společnosti a největších překážek se, kterými se během reintegrace setkávají. Pro získání výsledků bylo zvoleno kvalitativní šetření a metoda dotazování, konktrétně polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct informátorů, kteří byli vybráni na základě samého shromažďování a metod sněhové koule. Získaná data byla následně zanalyzována pomocí metod zakotvené teorie. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že nejlepším prostředkem pro úspěšnou reintegraci je zaměření se na následnou péči a ideálně pobyt v doléčovacím centru. Mít zajištěné zaměstnání, kvalitní rodinné zázemí a finanční zabezpečení je nutné nejen pro snazší udržení abstinence. Práce může být využita jako příručka pro různá zařízení pracující s osobami s návykovými látkami jako mohou být terapeutické komunity, psychiatrické nemocnice a doléčovací centra.
|
|
|
Sociální faktory desistence a úspěšná reintegrace po návratu z výkonu trestu odnětí svobody
Stloukalová, Kateřina ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
Tato diplomová práce "Sociální faktory desistence a úspěšná reintegrace po výkonu trestu odnětí svobody" se zabývá faktory vycházejícími ze společnosti a vznikajícími v sociálním okolí jedince, který spáchal v minulosti trestnou činnost a v současné době se této životní dráhy zřekl a daří se mu vyhnout se tak (další) recidivě. Cílem práce je zjistit, které ze sociálních faktorů a jakou měrou ovlivnily vybrané desistery. V teoretické části diplomové práce budou vymezeny základní pojmy a termíny, které s danou problematikou úzce souvisejí. Budou popsány faktory, které ovlivňují desistenci a úspěšnou reintegraci po návratu z VTOS. Empirická část bude založena na kazuistikách lidí, kteří prošli výkonem trestu a v současné době jsou již déle než 5 let bez recidivy, někteří z nich vlastní firmy a dodělali tituly a jsou v životě na svobodě "úspěšní". Dále budou uvedeny rozhovory s osobami blízkými, které prozradí něco o kriminálním stylu myšlení těchto osob.
|
|
|
Železná ruka v sametové rukavici
Briestenská, Monika ; Hýlová, Adéla (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Anotácia Čo je to väzenie? Aký je jeho význam či úloha? Čo väzenie znamená v kontexte architektúry? Ako sa väzenia vyvíjali a ako tieto zmeny súviseli s vývojom spoločnosti? A mali by väzenia vôbec existovať ? Väzenie je veľmi kontroverzná téma, no napriek tomu sa dotýka životov mnohých ľudí. Bývalý trestanci čelia odsudzovaniu a sociálnym bariéram a často dochádza k recidíve, čomu by sme sa mali snažiť zabrániť. Práca rozoberá vzťah architektúry k náprave a reintegrácií odsúdených. Architektúra väzenia by mala reagovať na tendencie, ktoré sa ukázali ako účinné, nasledovať ich a spolu s nimi tvoriť čo najefektívnejšie nápravné zariadenie. Je vidieť, že kurz, ktorým sa navrhovanie väzníc uberá, smeruje k otvorenejším, menším a prívetivéjším priestorom. Nápravné programy v otvorených väzeniach pracujú s odsúdenými na báze kontaktu s vonkajším svetom, reintegráciou, pomocou pracovných, rekvalifikačných a vzdelávacích programov, kde má architektúra závažný vplyv, pretože maximalizuje šancu odsúdených na nápravu a odtláča sa do ich života. Počas práce na tomto projekte vznikol návrh otvoreného väzenia v Olomouci, ktorý dbá na etapy nápravy odsúdených a zrkadlí rutiny každodenného života na slobode. Pomocou pohybu rozbíja monotónnosť opakujúcich sa dní väzňov.
|
|
|
Owning Sudan's disarmament, demobilization and reintegration process : between theory and practice
Mackuliaková, Kristína ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
(Abstrakt) V širšom kontexte sa táto práca zaoberá otázkou, do akej miery rozhoduje medzinárodná komunita o iniciácii a podobe stabilizačných a obnovovacích procesov v post-konfliktných oblastiach, ktoré sú čoraz viac kritizované pre ich jednotvárnosť a neschopnosť prispôsobiť sa skutočným podmienkam a potrebám. V snahe zmierniť túto kritiku, ako aj zvýšiť úspešnosť týchto programov, sa medzinárodná komunita chopila konceptu "národného vlastníctva". Či sa jedná o rétorický koncept a ako sa jeho chápanie líši medzi teóriou a realitou sú hlavné témy tejto diplomovej práce. Konkrétne, práca analyzuje koncept "národného vlastníctva" v procesoch odzbrojenia, demobilizácie a reintegrácie (DDR) bývalých vojakov na príklade Sudánu medzi rokmi 2003-2013. Sudánsky DDR proces bol definovaný ako "národne vlastnený", no napriek tomu kritizovaný pre slepé nasledovanie medzinárodných štandardov a celkovú neschopnosť prispôsobiť sa podmienkam. Ako cieľ si práca stanovila určiť, aká interpretácia tohto konceptu bola definovaná v teoretickej rovine a porovnať ju s uskutočneným programom. Nosnou časťou práce je analýza procesu DDR v štyroch rôznych rovinách: v strategickej a politickej rovine (vrátane iniciácie), v rovine dizajnu a plánovania, v rovine implementácie a nakoniec v rovine monitorovania a hodnotenia a...
|
|
|
Dopad reemigrace na národní identitu
Axmannová, Kamila ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Souhrn Předkládaná diplomová práce prezentuje výsledky výzkumného projetu zabývajícím se dopadem reemigrace na národní identitu. Záměrem výzkumného projektu bylo zjistit pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně zakotvené teorie, ústřední jev ve vnímání národní identity. Výsledky zakotvené teorie naznačují, že tímto jevem je míra adaptace jedince na prostředí respektive míra akulturace a následně míra reintegrace. Do tohoto jevu však vstupují intervenující podmínky, jako jsou strategie zvládání zátěžových situací, pracovní úspěšnost či rodinné a přátelské vazby. Hlavní kontextovou linii v tomto směru představuje emigrace a reemigrace jedince se všemi příčinnými a intervenujícími podmínkami. Významným prvkem kontextové linie je však i samotný fakt odchodu jedince, včetně jeho přípravy na odchod ze země. To ve své podstatě určuje do velké míry i samotný proces akulturace jedince v emigraci s dopady na vnímání národní identity. Pokud bych měla vytvořit shrnutí výsledku výzkumného šetření v jedné větě, charakterizovala bych jej takto: "Míra akulturace jedince v emigraci určuje vnímání národní identity v reemigraci." První část diplomové části má sloužit jako vhled do problematiky reemigrace. Snahou zde bylo objasnění pojetí národa, nacionalismu a národní identity. V posledních dvou kapitolách teoretické části...
|
|
|
Jak bývalí uživatelé drog vnímají období své závislosti
Hronková, Veronika ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Téma : Jak bývalí uživatelé drog vnímají období své závislosti Abstrakt: Diplomová práce se zaměřuje na skupinu bývalých uživatelů drog. Tito lidé svedli boj se závislostí a začlenili se do majoritní společnosti. Kvalitativní výzkum, inspirovaný zakotvenou teorii přibližuje postoje bývalých uživatelů k jejich drogové kariéře , přičemž klade důraz na rodinné zázemí, vztahy s přáteli a nejbližšim okolím. Vztahy s okolím jsou ovlivněné mírou závislosti. Čím menší závislost, tím menší ztráty. Uživatel nejprve přestává plnit závazky vůči okolí, na což záhy navazují problémy v rodině. Čím více propadá závislosti, tím větší je pravděpodobnost, že se přestane stýkat s přáteli neuživateli. Někteří z uživatelů do této fáze nedospějí, tzv. bod zlomu ( moment rozhodnutí se pro abstinenci) se u nich dostaví dříve. Bod zlomu přichází u každého z uživatelů v jiný okamžik a je spojený s jeho vnitřní hranicí. Ať tak či tak, je to moment, kdy si dotyčný uvědomí, že takle žít nechce. Je to velmi silný moment a zásadní pro úspěšnost abstinence. Pro výzkum nejen tohoto fenoménu, byl použit polostrukturovaný rozhovor, během něhož respondenti popisují jak období své závislosti, tak i život bez ní. Klíčové pojmy : závislost, abstinence, rodina, přátele, relaps, resocializace, kvalitativní výzkum
|
host ::
RSS.